fbpx

Klimatické hodiny ukazují 6 let

V předchozím článku jsem psala o svém vztahu k tématu klimatu a vývoji postojů ke globálnímu oteplování v minulých desetiletí. Teď se chci více věnovat klimatickým hodinám.
Jsou to hodiny, které ukazují roky a dny a každý den ubývají. Dotikají v okamžiku, kdy dosáhne bude dosaženo celosvětového globální oteplení o 1,5°C.
Debaty o klimatických hodinách na podzim rozvířilo jejich vystavení na Letné. Praha se tak připojila ke světovým metropolím (New York, Berlín, Řím, Soul, Glasgow), kde je možné klimatické hodiny vidět ve veřejném prostoru. Bohužel se u nás nezdržely, jednalo se pouze o krátkodobou instalaci (ca týden).

Co se stane, až klimatické hodiny dotikají?

Na podzim 2022 jste se mohli dočíst, že oteplení o 1,5°C je obávané a hraniční. Je to také hranice často citovaná v reportech a závazcích. Při dosažení této hranice nastanou nezvratné změny. Změny, které nejde vrátit. To znamená, že musíme jednat teď, aby nenastaly, pak už bude pozdě!

Dosažení oteplení o 1,5°C do roku 2030 znamená rozloučení se s optimistickým scénářem vývoje klimatu, respektive našeho vlivu na klima. Tuto hranici je třeba co nejvíce oddálit, dle hodin nám do ní právě dnes (22. 7. 2023) zbývá už jen 6 let. To, že udrží globální oteplování pod 1,5°C se v roce 2015 zavázaly státy 189 zemí světa díky Pařížské dohodě v rámci OSN. Dohodu a plán na snížení emisí skleníkových plynů ratifikovala i Čína, Indie a USA.

Jaké ty změny ale budou? Co konkrétně se bude dít?

Jde o dynamiku změn, o intenzitu vypouštění skleníkových plynů o vývoj společnosti napříč státy. Jestli se nepodaří oddálit produkci skleníkových plynů, tak jako se nepodařilo zůstat u optimistického scénáře posledních 20 let, tak nastávají některé nezvratné změny, jmenuji 5 nejzávažnějších, které vyplývají ze zprávy IPCC 2023:

  1. Teplejší a kyselejší oceány. Při hranici 1,5 °C se předpokládá úhyn 70-90 % korálů, při 2 °C dojde k prakticky totálnímu úhynu. To jsou ekosystémy, na kterých životně závisí kolem 500 miliónů lidí (a nepočítaně živočichů). Jejich případný opětovný růst a vývoj není otázkou několika let.
  2. Další tání ledovců, což vede ke zvyšování hladiny oceánů. K roztání celé oblasti Arktidy dojde s pravděpodobností 1x za 100 let. Při dalším nárůstu globální teploty (při 2 °C) se pravděpodobnost zvýší 10X, tedy dojde k roztání Arktidy 1x za 10 let. Umíte si představit, co to udělá s mořskými proudy, lodní dopravou a hlavně přímořskými letovisky?
  3. Zvýšení četnosti katastrofických přírodních jevů, které budou ničivější. Teplejší atmosféra udrží více vody. To znamená, že hurikány budou intenzivnější, bouře budou uvolňovat více vody. Nesmíte si však představit, že nárůst bude lineární. Při dosažení globálního oteplení o 2 °C, se zvýší pravděpodobnost vln extrémních veder 14x (Zdroj informace Sommer 2021).
  4. Snížení ploch schopných obdělávání na souši a ploch vhodných pro rybolov v mořích. Klimatická změna je spojená s masivní migrací a vymíráním zvířat.
  5. Zvýšení zdravotních komplikací spojených s vysokou teplotou. V mnoha oblastech přibydou extrémní teploty, kterým člověk nebyl zvyklý čelit. Budou nám stačit 3 stupně v biometeorologické předpovědi?

Klimatická nespravedlnost

Rozvojové země budou postiženy více, přestože polovinu celkových skleníkových plynů (od průmyslové revoluce) má na svědomí Evropa. Tomu se říká klimatická nespravedlnost.
Nespravedlnost je ale u uvnitř jednotlivých států – je uváděno, že 10 % nejbohatších lidí v současnosti produkuje 50 % skleníkových plynů. Globální oteplování se však dotkne každého.
Asi pro Vás nebude překvapením, že v současné době produkuje nejvíce skleníkových plynů Čína, velkým hráčem je také Indie. Je častým argumentem, že to produkují v Asii v takovém množství, že naše snížení nic nezmůže. Dovolím si uvést několik protiargumentů:

  • Naše konzumní návyky podporují čínskou (obecně asijkou) ekonomiku – jejich průmysl dělá pro nás, takže jejich emise můžeme přímo ovlivnit svými nákupy. Jejich emise jsou částečně i naše :-/
  • Absolutní čísla sice ukazují na Čínu, ale přepočty emisí na obyvatele mluví úplně jinak. A rázem obyvatelé EU produkují desetinásobek emisí (v přepočtu na obyvatele) ve srovnání s Čínou. Že by to mělo co dělat se životním standardem, nebo tím, že si tu žijeme na úkor budoucnosti? Rozhodněte si Vy…
  • Již jsem uvedla výše, že rozvojové země budou postiženy více, přesněji se jedná o země, které leží blíže rovníku. Jihovýchodní Asie (Indonésie, Indie, ale i Čína) bude mít ohromné problémy spolu se středem Afriky, střední Amerikou a Amazonií. Je v jejich vlastním zájmu zastavit současný gradient oteplování a Čína má také emisní limity a plán přechodu ke klimatické neutralitě (podobně jako EU).

 Dokonce i Praha má po vzoru dalších evropských měst Klimatický plán, ale o tom třeba někdy jindy…

Takže si nalijme čistého vína…my musíme provést změnu!

Nepletou se klimatické modely?

Co když se klimatické modely pletou? Třeba nás zbytečně straší?

Ano, mysl má takovou moc, že zkouší tu hrozbu zahnat bagatelizováním. Pokud je to Váš případ, tak doporučuji článek, který srovnává starší klimatické modely s realitou. První klimatický model byl publikován v roce 1973, takže je s čím srovnávat. První studie nebyly tak přesné přinejmenším v dlouhodobém horizontu (předpověď z roku 1975 byla až mrazivě přesná do roku 2000, ale od roku 2016 se od skutečnosti dost odchýlila), nicméně novodobé modely predikcí jsou mnohem přesnější a jejich rozdíl mezi skutečně naměřenou teplotou a modelovou předpovědí globálních teplot se liší kolem 10%.

Takže se modely nepletou!

A co říkají modely o blízké budoucnosti? Do roku 2026 nastane rok, kdy oteplení dosáhne 1,5°C, půjde o nejteplejší rok, přesahující i rok 2016 (ZDROJ).  Bude to ochutnávka toho, co by mohlo být na denním (resp. ročním pořádku), kdyby se oteplení o 1,5 °C stalo globálním standardem.
Až ten rok nastane, vzpomeňte si na tento článek.

Jak si tedy ještě chcete zdůvodnit, že se nic dělat nechcete?

Jasně, jde to proti ekonomickému růstu, jde to proti Vašemu blahobytu. Tak to pojďme udělat!
nebo si zkuste představit, že za 22 let až se bude psát to 2045, že už tu nebudete? Já tu tedy ještě být chci a v plné síle, bude mi 64 let. V té době má být téměř 30 % míst na Zemi prakticky neobyvatelných (tam, kde dnes žijí 3 miliardy lidí).
Jen bych chtěla upozornit, že to není teď si utáhnout opasky, aby se budoucí generace mohly mít lépe než my. Je to spíš o tom, teď si utáhnout opasky, ale měli šanci na život.

„V případě včasné implementace globální klimatické politiky se lze vyhnout výraznějšímu poklesu reálné ekonomické aktivity za cenu krátkodobě vyšší inflace“ uvádí článek ČNB s názvem: Modelování dopadů klimatické změny na světovou ekonomiku: Stagflační šok na obzoru (říjen 2021).

Co s tím můžete dělat Vy?

Je to celkem úzce spojené s tím, jak můžete snížit svou uhlíkovou stopu. Pokud jste tak v posledním roce ještě neučinili, tak si vyhledejte kalkulačku uhlíkové stopy a spočítejte si tu svou. Obecně lze říct, že se skládá ze 4 komponent – bydlení (vytápění), cestování, nakupování potravin i konzumních návyků, spojených s nákupy ostatních věcí a produkce odpadů. Když se má snížit celková uhlíková stopa řekněme o 30 %, tak zkuste najít úsporu 30 % u sebe. Čím víc, tím líp. A mnoho těch opatření vám může ušetřit značné finance, takže to budou „2 mouchy jednou ranou“.

Prásknete do stolu a rozhodnete se ke změně?

Je třeba si uvědomit, že když je potřeba ZMĚNA, TAK se Váš život taky změní.
Bude fajn to vzít krůček po krůčku, postupně. Začnete s tím, co pro Vás bude nejsnadnější a pak přijmete další změnu…

To znamená, že dost věcí, na které jste byly zvyklí, budou jinak, nebo by to alespoň bylo ku prospěchu věci.

Co má největší efekt? Postavit se k problému čelem – lhostejnost je asi nejhorší, co můžete dělat hned po bagatelizování a nadávání, že za to může někdo jiný – nemůže.

Takže poté, co dáte svůj vliv na klima na žebříčku priorit výš, ideálně opravdu hodně vysoko. Jakože denně uděláte několik kroků k vytyčenému cíli, tak začnete:

  1. snížovat svou spotřebu elektrické energie, co nejvíce to jde. Mnoho spotřebičů nepotřebujete, k tomu by se Vám mohl hodit audit elektrospotřebičů. Přestat kupovat více elektrických zařízení, které Vám mají usnadnit život – a to myslím ty zbytečnosti na baterky.
  2. podporovat obnovitelné zdroje energie – nakupovat zelenou energii, nebo investovat do energetické soběstačnosti
  3.  snížovat uhlíkovou stopu z cestování a dojíždění. Snížit o 1/3 spotřebu pohonných hmot, upřednostnit MHD, no není to populární, ale nutné. Můžete se také připojit k manifestu nelétáme, nebo alespoň přestat létat mimo EU. Ti, kdo jste s létáním ani nezačali, tak taky dobře.
  4. vymaňovat se z konzumu – nakupovat zodpovědněji, lokální, poctivé výrobky – o 30 % méně věcí nakupovat nových, využijte cirkulární ekonomiku – obchody s použitým zbožím…
  5. vynechávat hovězí maso z jídelníčku a celkově masa omezíte minimálně o 30 %.

Jde o hodně

Tak co, kam pojedete na dovolenou?

Kromě snižování uhlíkové stopy je řešením podpora projektů, které mají pozitivní vliv – zalesňování, apod. Tohle jsou novodobé odpustky – klimatické vykoupení svých aktivit (svého luxusu).

Myslíte, že stačí sázet stromy?

Pojďme si to spočítat…přepočet 60 kg CO2 odpovídá 1 kg hovězího masa, což je srovnatelné s 223 km jízdy autem. Mléčné výrobky jsou na tom jen o něco málo lépe, ale třeba kuřecí maso má skoro 10x nižší uhlíkovou stopu.
K vyrovnání roční průměrné uhlíkové stopy každého občana ČR (10,5 t CO2) je třeba 24 stromů.
Takže vysaďte jeden strom za každých:

  • 1600 ujetých km v autě (průměrná obsazenost 1,6 člověka)
  • 7,3 kg snězeného hovězího masa, nebo 22 kg skotu, který produkuje mléčné výrobky
  • 63 kg kuřat. Když vezmu v úvahu spotřebu kuřat v ČR, která byla v roce 2021 řádově 150 miliónů kg (data ČSÚ), tak by je vyrovnalo 2,4 miliónu stromů J
  • spotřebovanou 1 MWh elektrické energie (větší domácnost spotřebuje přibližně 6 MWh ročně)
  • za každých 4600 km nalétaných průměrně obsazeným letadlem

Dalo by se pokračovat, z výčtu je však vidět, že jíst hamburger a jet autem sám na otočku na druhý konec republiky není příliš dobrý směr.
Už vám asi dochází, že stromové odpustky nevyřeší vše – tolik stromů tu zřejmě nevysadíme. Ne, opravdu NESTAČÍ jen sázet stromy.

Nikdy není pozdě na akci, ale čím později akce proběhne, tím smutnější realitu přinese. Když se nestane nic, tak je scénář opravdu katastrofický.

Klimatické hodiny sice na Letné už nejsou, ale jejich odpočítávání se tím nezastavilo! Já jsem si je přidala na web.
Je jen na nás, jak ten čas využijeme.

Já budu dělat na konci léta výzvu, kde budou diskuze ke konkrétním krokům, co můžete udělat jako jednotlivci. Vzít si závazek a udělat skutečnou změnu!

Připojte se k výzvě Jak zastavit čas klimatických hodin.

WASTEmANKA

Autorka online kurzu, který promění jakoukoliv domácnost v udržitelnou – Očista domova 🙂

Ukazuji lidem cestu k udržitelnějšímu způsobu života bez nadbytečných odpadů, které by tu po nás zůstaly tisíce let. Způsobu, který zlepšuje životní prostředí každého z nás.“

Chcete o mně vědět více? Můj příběh se dočtete zde >>

ZDROJE:
AR6 Synthesis Report: Climate Change 2023 — IPCC

What the U.S. is committing to as it rejoins the Paris climate accords — and why it matters – CBS News

Větší množství přírodních katastrof. rozhovor s LAUREN SOMMER Here’s what happens if the world warms more than 1.5 degrees Celsius : NPR

Napsat komentář

[instagram-feed]