Představte si, jak se chystáte ponořit do vany s příjemně teplou vodou a s bohatou pěnou…světlo je tlumené, cítíte svěží vůni a jemnost pěny, kdekoliv se vás dotkla…jak vnímáte tuto pěnu?
Máte rádi pěnu v koupeli, čechráte s ní své kadeře při mytí, nebo laskáte své tělo bohatě napěněnou žínkou?
Pěna je synonymem relaxu, je taaak příjemná a i děti fascinuje.
Jenže není pěna, jako pěna. Víte, na kterou si dát pozor?
Mám pro vás taky druhou představu. Jdete přírodou po lesní cestě, zurčící potok, šumění listů a cvrlikání ptactva, harmonie, ze které vás najednou vytrhne pohled na přítok potoka z nedaleké chaty, který vodu v potoce napěnil. Jak se vám líbí tato pěna?
Cítíte ten rozdíl? Možná je to dokonce ta stejná pěna. Ale vy nějak víte, že do přírody nepatří a proč k vám do vany ano?
Když ženy přechází na netoxickou přírodní kosmetiku, tak se často diví, že to tolik nepění.
Považují pěnu za základ čištění, ale ona není pěna, jako pěna.
Pojďme se spolu ponořit do pěnivých kosmetických ingrediencí a porovnat je:
Pěnám vládnou sulfáty
Bohatou pěnu ve sprchových gelech, šampónech, ale i v zubních pastách způsobuje nejčastěji přítomnost sulfátů. Sulfáty účinně odstraňují jakékoliv nečistoty a mastnotu. Mezi běžně používané a zároveň nejlevnější patří SLS (Sodium Layuryl Sulfate) a SLES (Sodium Layureth Sulfate).
Dělají pěnu, čistí, tak v čem je problém?
Mají mnoho účinků na pokožku, které nejsou žádoucí. Jsou totiž až moc silné a při dlouhodobém používání mohou nadělat víc škody než užitku.
Dráždí a vysušují, což může být problematické pro citlivou nebo suchou pleť. Dráždivost lze snížit precizním opláchnutím, nebo kombinací s hydratačními složkami. Při dlouhodobém a častém používání dokáží nabourat přirozenou ochrannou vrstvu pokožky, která se stává náchylnou na celou řadu dermatologických problémů.
Máte suchou ekzematickou pokožku?
A co když je to reakce na dlouhodobé působení sulfátů, kterou lze výběrem vhodných prostředků zcela potlačit?
Máte lupy?
A co když nepotřebujete šampon Head&Shoulders (btw. jeho složení je z hlediska non toxic totální propadák), ale naopak úplně opustit všechny šampóny s dráždivými sulfáty?
Jak je to s karcinogenitou SLS a SLES?
Můžete si oddychnout, ale jen na chvíli.
Tyto složky nejsou karcinogenní, ale bývají kontaminovány 1,4 dioxany, které potenciálně karcinogenní jsou ☹. 1,4 dioxan je zde nežádoucí vedlejší produkt výrobního postupu ethoxylace.
Utěšovat se můžete, že závažnost této kontaminace postupně klesá. Například v roce 1981 byla průměrná hladina 1,4-dioxanu v testovaných produktech 50 ppm (částic na milion), zatímco v roce 1997 klesla na 19 ppm. V roce 2015 doporučil mezinárodní výbor pro regulaci kosmetiky (ICCR), aby hladina 1,4-dioxanu v hotových kosmetických výrobcích nepřekročila 10 ppm. V roce 2021 Německo navrhlo zařadit 1,4-dioxan na seznam látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC) podle nařízení REACH, což by mohlo vést k přísnějším regulacím této látky v EU. Já tedy dost pochybuji, že existuje bezpečný level pro potenciální karcinogen, takže se raději těmto látkám velkým obloukem vyhnu.
Odstraňování dioxanů je drahé
Obzvlášť mě fascinuje, že existují metody pro odstranění 1,4-dioxanu z kosmetických produktů, nicméně je výrobci kvůli nákladnosti nevyužívají. Nic naplat, kdo má politiku nízké ceny, ten holt nebude dělat něco navíc. Zákazníci takovýchto firem si tak kupují diametrálně odlišné výrobky od těch, kteří si raději připlatí.
Rozdíly nejsou jen ve výrobním postupu, ale v samotném vstupním materiálu. Nejlevnější je získávat kyselinu laurovou (ze které se vyrábí SLS a SLES) z ropy, dražší kosmetika ji má spíše z palmového, nebo ještě lépe z kokosového oleje.
Jistotu netoxického složení poskytují certifikace
100% jistotu poskytuje biokosmetika, jelikož certifikace bio/organic zakazuje používat složky z procesu ethoxylace, tudíž biokosmetika je zcela bez 1,4 dioxanů.
Totéž platí pro další látky, které se vyrábějí ethoxylací, jako PEGy a polysorbáty, ani ty v bio certifikované kosmetice nenajdete.
Když se chcete vyhnout ropnému původu surovin, pak hledejte certifikace COSMOS, Ecocert, NATRUE, BDIH, tyto totiž garantují, že povrchově aktivní látky pocházejí z obnovitelných zdrojů.
Nicméně neznamená to, že když výrobek certifikaci nemá, tak je zdroj tenzidů jistojistě ropa…
Když nechcete riskovat 1,4 dioxan a pěnit „ropou“, tak co tedy?
Alternativ k SLS a SLES je celá řada (viz následující tabulka). Jsou šetrnější nejen k vaší pokožce, ale i v přírodě, jelikož vodní organismy tak nedráždí. Nicméně základní suroviny na jejich výrobu jsou často stejné – rostlinné oleje (palmový, kokosový, řepkový).
Jejich nevýhodou je vyšší energetická náročnost výroby a také velká spotřeba biomasy.
Srovnání ekologických dopadů sulfátů a jejich alternativ
Obě varianty (SLS, SLES a jejich alternativy) mají environmentální dopady. Jejich celkový vliv na životní prostředí je velmi ovlivněn konkrétními zdroji primárních surovin a způsobu jejich získávání.
Zatímco ropa je neobnovitelný zdroj, jehož zpracování významně přispívá ke globálnímu oteplování, tak produkce levného palmového oleje souvisí s odlesňováním a ničením biodiverzity. Nicméně existují už i certifikované, trvale udržitelné zdroje palmového oleje, těch je ale omezené množství a jsou dražší.
Některé alternativy jsou vyráběny z cukrů (kokosové glukosidy), řepkového oleje nebo aminokyselin. I jejich produkce může být problematická – například cukrová třtina se pěstuje intenzivně a vyžaduje hodně vody.
Když začnete zjišťovat, kde všude máte SLS, tak…
možná budete udiveni, že všude. Opravdu doporučuji zajít do koupelny a zkontrolovat složení vaší kosmetiky.
Tenzidy jsou součástí zubní pasty, šampónů, sprchový gelů, pěn do koupele a to zdaleka není vše.
Navíc všechny tyto kosmetické prostředky máte v plastových lahvičkách, což není dobré ani pro vás a ani pro přírodu, jelikož dřív nebo později se z těch lahviček stanou mikroplasty, které jsou už teď globálním ekologickým problémem.
Budete řešit problém, co tedy kupovat a hlavně, kde to sehnat. Při nákupu kosmetiky se nespoléhejte na nabídku drogerie. Tu nejlepší kosmetiku totiž nakoupíte přímo od výrobců – českých zlatých ručiček, kde máte kromě vymazleného produktu záruku, že vaše peníze jdou do konkrétních dobrých rukou a necinknou bezejmenného korporátu.
Chcete se zorientovat rychle a bez námahy?
S tím vám mohu pomoci. Já už se problematikou zero waste a netoxické kosmetiky zabývám mnoho let. Mám za sebou stovky hodin čtení nespočtu českých i zahraničních webů a diskuzí ve fb skupinách. Můžete ušetřit nejen svůj čas, ale i nervy při nákupu produktů, které nefungují – ozkoušela jsem jich celou řadu a vím, které vybrat.
České malovýrobce přírodní kosmetiky se šetrným složením najdete v katalogu výrobců české přírodní kosmetiky, který je součástí online kurzu Očista koupelny a zároveň ho najdete v online klubu Lexikon EKOnávodů.
Jak se vyhnout palmovému oleji řeším v online kurzu HRAna zachránce planety.
A když se vrátím k začátku. Opravdu alternativní tenzidy tolik nepění?
Testuji šampuky z různých českých i slovenských firmiček a některé dávají tak bohatou pěnu, že mi z vlasů při mytí dělají dojem lví hřívy… lákají vás výsledky mého nového testování 2025? Napište mi do komentářů nebo do sz a já se vám ozvu až bude 🙂
WASTEmANKA
Autorka online kurzu, který promění jakoukoliv domácnost v udržitelnou – Očista domova 🙂
„Ukazuji lidem cestu k udržitelnějšímu způsobu života bez nadbytečných odpadů, které by tu po nás zůstaly tisíce let. Způsobu, který zlepšuje životní prostředí každého z nás.“
Chcete o mně vědět více? Můj příběh se dočtete zde >>
