Už jsem téma ukládání chleba nakousla v mém článku Jak udržet chléb nejdéle čerstvý, kde jsem shrnula především parametry, které jsou pro udržení čerstvosti důležité. Závěrem jsem konstatovala, že je třeba nalézt balanc v prodyšnosti – když je obal příliš prodyšný, tak v něm pečivo vysychá a tvrdne (jako v papíru), když málo, tak se zapaří a plesnivý (jako v plastovém sáčku).

Co s tím?

Rozhodla jsem se udělat experiment – dát do různých obalů podobně velký kousek ze stejného bochníku chleba a vyhodnocovat každý den, jak chléb tvrdne, nebo plesniví. K experimentu mi posloužil kváskový chléb Pivas z místní pekárny, který jsem přinesla čerstvý, ale již vychladlý.

Představení „soutěžících“:

Bavlněná taška na chleba od Casa Organica

Jedná se o dvouvrstvý pytlík z certifikované bio bavlny od firmy Casa Organica (cena 195,- Kč), který vlastním již 7 let. Zavírání má řešené na stahovací šňůrku. Mé prozatímní zkušenosti jsou, že v něm pečivo tvrdne, proto mi úplně nevyhovoval a hledala jsem dále.

Lněná chlebokapsa od MagsBags

Dvouvrstvá, lněná, barevná, velmi příjemná kapsa na chléb od české firmy MagsBags (cena 290,- Kč). Zapínání na suchý zip. Chlebokapsu jsem pořídila před několika lety, jelikož jsem na ni četla dobré reference a měla jsem špatné zkušenosti s bavlněnou taškou. Mé očekávání bohužel nenaplnila, také v ní pečivo tvrdne.

Wrap up – pytlík s membránou

Na povrchu bavlna a uvnitř prodyšná, ale nepropustná membrána PUL, tak vypadá český pytlík na chléb od firmy Wrap up (cena 360,- Kč). Někdo by mohl namítnout, že se jedná o syntetický materiál, tak to přeci není dost EKO. Nicméně já se používání syntetických materiálům radikálně nevyhýbám, pokud je jejich použití opodstatněné, tak nemám problém. Dívám se na to tak, že ušetří stovky igelitových sáčků a budu ho používat pěknou řádku let. Dlouho jsem s nákupem váhala, ale nakonec jsem zhodnotila, že by bez něj nebyl experiment kompletní.

Voskovaný ubrousek od Vobrousek

Jedná se o ubrousek z plátna napuštěného včelím voskem od české značky Vobrousek (cena: 229,- Kč). Chleba se jednoduše do ubrousku zabalí a tím se zamezí jeho tvrdnutí. Díky své velikosti se přizpůsobí jakémukoliv tvaru a velikosti chleba. Ubrousek je to velmi velmi příjemný na dotek, úžasně voňavý a skladný. Ohýbáním se na ubrousku vytváří zlomy, tedy místa, kde je vosku méně a časem je třeba znovu navoskovat. Rovněž dlouho chtěný a kupovaný pro experiment.

Papírový sáček a igelitový pytlík

Pro srovnání jsem do experimentu zařadila i papírový sáček a igelitový pytlík jako obaly, které jsou v prodejnách nejdostupnější a které většina uživatelů, minimálně na přenos pečiva domů, používá. Když už jsem u igelitového sáčku, tak bych ráda odkázala na e-book 11+1 možností čím nahradit igelitové sáčky, kde se zabývám znovupoužitelnými obaly nejen na pečivo, ale zejména na ovoce a zeleninu. Pokud ještě e-book nemáte, tak si ho můžete zDARma stáhnout ZDE.

Jak experiment probíhal?

Do výše uvedených obalů jsem pečlivě zabalila kousek chleba, jednou za den jsem je rozbalila, měřila protvrdnutí, zkoumala tvorbu plísní a hodnotila poživatelnost. Každý den jsem odřízla tenounký krajíček chleba na ploše, na které stál. Všechny chleby ležely na stejném místě v kuchyni, daleko od topení a zdroje vody. Experiment trval týden.

Předpoklady

Než Vám prozradím jak experiment dopadl, tak bych se chtěla zmínit o tom, jak jsem si myslela, že dopadne. Můj favorit byl voskovaný ubrousek, z části proto, že je přírodní a zčásti to bylo mé přání, jelikož byl tak příjemný a voňavý…. jenže to dopadlo hodně jinak. Kdybych si měla tipnout, tak bych dala následující pořadí:

  1. voskovaný ubrousek
  2. Wrap up
  3. len
  4. bavlna
  5. papírový sáček
  6. igelitový sáček

Na téma experimentu jsem rozvířila debatu ve fb skupině Na cestě k zero waste, kde jsem dala anketu – co si kdo myslí, že vyhraje. Anketa na facebooku dopadla dost jinak než můj názor, celkem hlasovalo 70lidí. Vyhrál Wrap-up a docela mě překvapilo umístění igelitového sáčku.

V diskuzi pod postem mi ostatní navrhovali ať udělám srovnání i s chlebníkem – toto doporučení si beru k srdci a už plánuji další verzi experimentu.

Výsledky

1. den – nákup chleba

Jako 1. den experimentu označuji den, kdyj sme koupila čerstvý, vychládlý kváskový chléb z pekárny, rozkrájela jsem půlku z něj a kousky jsem zabalila do štsti různých obalů představených výše.

2. den – pilování metodiky

Jednal se o 1. den po koupi chleba z pekárny, stáří chleba tedy 1 den. 1. den byl ve znamení testování metodiky. Nejlépe dopadl igelitový sáček, nepoznala jsem rozdíl od čerstvého chleba. Dále utvořily znovupoužitelné obaly dvojice – Wrapáček s Vobrouskem (V+W) a len s bavlnou (L+B). První skupina byla lehce (téměř neznatelně) na povrchu oschlá. Druhá vykazovala několika milimetrové protvrdnutí.

3. den – nic se neděje

Vypadal obdobně, V+W lehce oschlé a gumové, igelit gumové a L+B skupina vypazovala cca 5 mm protvrdnutí.

4.den – šok

Byla jsem svědkem, pro mě nepochopitelného úkazu – na chlebu, zabaleném ve Vobrousku, se objevila rostlá plíseň! Vzhledem k tomu, že to byl můj favorit, tak jsem byla dost zklamaná. Napsala jsem výrobci o názor. Byla též nemile překvapená, prý se jí to nestává. Jako nejpravděpodobnější se mi jeví vysvětlení, že to může být novostí voskovaného ubrousku, jehož silná a neporušená vrstvu vosku je méně prodyšná než po pár použitích.

Z dvojice V+W tedy zůstal jen W, který již začal mírně tvrdnout zatímco v igelitovém sáčku byl chléb sice gumový, ale neztvrdlý.

5. den – chleby gumovatí a tvrdnou

Ve lnu a bavlně každý den ztvrdnul zakrojený povrch přibližně o 2 milimetry. 5. den už mělo protvrdnutí včetně kůrky sílu 1,2 cm, zatímco Wrap up vykazoval celkové ztvrdnutí 5 mm. Chléb v igelitovém sáčku již dost zgumovatěl a papírový pytlík vykazoval nejsilnější tvrdou vrstvu.

6. den – plíseň

Objevily se 2 druhy plísně na vzorku zabaleném v igelitovém sáčku – vypadalo to, že je chleba proplesnivělý skrz naskrz. Zároveň jsem vyřadila papírový sáček, jelikož kousek chleba byl již tak tvrdý, že nešel ukrojit. Z uvedených důvodů považuji oba chleby za nepoživatelné.

7. den

W lehce pod kůrkou gumové, ale v pohodě ukrojitelný a poživatelný. Chléb v L+B byl protvrdlý již na hloubku 1,5 cm a bylo těžké ho ukrojit – oba byly na hranici poživatelnosti, zejména pro slabší zuby 😉

8. den – finále

Do finále postoupily sáčky – Wrapáček, lněný a bavlněný. Po týdnu měl na sobě Wrapáček sice malou, ale neoddiskutovatelnou plíseň. L+B vykazovaly tvrdost, která by se dala již na stupnici tvrdosti hornin označit za 5-6 🙂

Závěr

Obaly na chleba lze dle výsledků rozdělit na 2 skupiny:

1. Nakonec zplesniví

Skupinu tvoří Vobrousek, Wrapáček a igelitový sáček. Plíseň se objevila 4., 6. a 8. den od nákupu chleba. Nicméně vzhledem k tomu, že viditelná plíseň se objeví až po několika dnech od doby, kdy je v chlebu plíseň uvnitř, kterou lze objevit například mikroskopem, tak plíseň mohla být v chlebu již 2., 4., a 6. den. Pozor tedy na to, z jak starého chleba děláte topinky.

Experiment budu opakovat a to zejména kvůli vyloučení, že v některé části chleba mohl být zárodek plísní a obal tak byl neprávem vyhodnocen zle. V tomto experimentu padl možná „Černý Petr“ na Vobrousek, kdo ví…

Z výsledků tohoto experimentu nemohu voskovaný ubrousek doporučit. Na pečivo ho nepoužívám, ale použila jsem ho na přikrytí mís s těstem a plechu s koláčem.

Mohu doporučit pytlíky s funkční vrstvou PUL, v tomto experimentu od Wrap up (výrobců je více). Chléb v nich vydrží o několik dní déle bez plísní než v igelitovém sáčku! Vnitřní vrstva je snadno omyvatelná.

2. Nakonec ztvrdne

Tato skupina zahrnuje papírový sáček, bavlnu a len. Docela jsem změnila názor na obaly z bavlny a lnu, v průběhu experimentu ve měření tvrdnutí lehce vedla bavlna, ale 6. den jsem naměřila oběma 1,5 cm. Je to jednoznačně volba místo jednorázového papírového sáčku, ve kterém chleba ztvrdne o dost rychleji a hlavně v nich chleba neplesniví!

Pokud chcete mít jistotu, že s chlebem nejíte plísně a jejich produkty, tak volte prodyšný látkový obal.

I papír mě překvapil, sice byl chléb na povrchu oschlý a tvrdý, ale po odkrojení ztvrdliny šel ještě 4. den jíst. Doteď jsem na povrchu ztvrdlý chléb považovala již za nepoživatelný.

Úplným závěrem pouze konstatuji, že chléb je zaručeně nejlepší sníst do třetího dne od zakoupení. Pokud víte předem, že chléb nesníte, lze doporučit nakrájet část do mrazáku – zabráníte vzniku plísní a po rozmražení je jako čerstvý. Nicméně tento postup nedoporučuji dělat často a plánovitě, přeci jen mraznička je dost energeticky náročná záležitost.

WASTEmANKA

Autorka eBooků: Jak se stát MISTREM ve třídění odpadu

50+1 možností, kam vyhazovat BIOODPAD

Ukazuji lidem cestu k udržitelnějšímu způsobu života bez nadbytečných odpadů, které by tu po nás zůstaly tisíce let. Způsobu, který zlepšuje životní prostředí každého z nás.

Chcete o mně vědět více? Můj příběh se dočtete zde >>