Mikroplasty, se staly všudy přítomnou součástí našeho prostředí a jejich vliv na těhotenství a miminka je stále intenzivněji zkoumán. Představují neviditelnou hrozbu, kterou je potřeba více poznat.
Byly zjištěny v krvi, plodové vodě, placentě a dokonce v mozku. Od roku 2005 vzrostlo mikroplastové znečištění prostředí 10x a stejný nárůst se předpokládá v následujících 5 letech. Je tedy čím dál tím důležitější se tématem zabývat a snižovat svou mikroplastovou zátěž.
Mikroplastům se úplně v dnešní době nelze vyhnout, ale lze výrazně snížit množství, které dostáváme do těla a na to bychom u dětí měli myslet především, protože se mikroplasty usazují v těle a mohou tak představovat doživotní zátěž organismu. Jako certifikovaná ambasadorka zdravé domácnost s mnohaletou praxí a vědeckým backgroundem jsem se v tomto článku zaměřila na hlavní zdroje mikroplastů, které ovlivňují zdraví miminek v prenatálním stádiu a při kojení.
Pomocí nejnovějších vědeckých poznatků zodpovím následující otázky:
- Jaký je rozdíl ve vlivu mikroplastů u dětí a dospělých?
- Jakou hrozbu pro zdravý vývoj dětí mikroplasty představují?
- Dostanou se částice mikroplastů z těla matky do plodu?
- Jak dětem minimalizovat mikroplastovou dávku a ochránit je tak před nebezpečnou doživotní zátěží?
Ještě než se dítě narodí, tak „ochutná“ mikroplasty
Svou první „dávku“ mikroplastů dostávají již v embrya v těle matky. Už v tomto stádiu jde o hodně odlišná čísla. Množství mikroplastů v placentě v jednotlivých studiích se pohybovalo od 3 do 18 částic na gram placenty. Nejčastějšími typy mikroplastů v placentě jsou údajně polyethylen a polystyren (Nadarasan a kol. 2025). Dá se říct, že dítě ochutná životní prostředí a životní styl matky, protože dávka, kterou dostane je dána zejména tím, co matka jí, nosí na sobě a jak moc se doma nevědomky obklopila mikroplastovými zdroji. O mikroplastových zdrojích v domácnosti chystám další článek.
Na co mají mikroplasty v prenatálním stádiu vliv?
Environmentální toxiny včetně mikroplastů mohou ovlivnit vývoj plodu. Výzkum z roku 2020 (Fournier a kol. 2020) prokázal, že ve třetím trimestru se mohou nanočástice mikroplastů (konkrétně polystyrenu) dostat z plic matky skrz placentu až do ledvin, srdce, plic, jater a mozku plodu. Novější studie (Zhang a kol. 2025) ukazují, že ženy, které měly v pupeční šňůře více mikroplastů měly vyšší novorozeneckou úmrtnost, dřívější porod a nižší skóre Apgarovy stupnice než ženy s nižším množstvím mikroplastů.
Tyto výsledky ukazují na potenciální rizikový vliv přítomnosti mikroplastů na vývoj plodu. Vědecké studie uvádí spojitost mezi množstvím mikroplastů v těle matky a používáním plastových obalů a konzumací jídla s sebou (Zhang a kol. 2025). Podobné výsledky ukazují studie plodové vody, kde pozitivně korelovalo množství mikroplastů a konzumace mořských plodů a pití z balené vody (Xue a kol. 2024). Tedy čím více matky pily z balené vody a jedly mořské plody, tím více mikroplastů jim naměřili v plodové vodě.
Jak se připravit na snížení příjmu mikroplastů ještě před těhotenstvím?
Omezit zdroje mikroplastů, které kolem sebe máte, je vhodné pro jakýkoliv věk. Před otěhotněním dává smysl dvojnásobně, jelikož nebudete chránit jen tělo matky, ale vývoj plodu. Už v této fázi je možné množství mikroplastů v těle budoucí matky snížit tím, že se omezí zdroje mikroplastů ve svém prostředí. To může znamenat mnoho významných a náročných, ale i drobných změn od stěhování po změnu jídelníčku.
Když začínáte s minimalizováním mikroplastových zdrojů je potřeba si uvědomit jaké cesty vedou do vašeho těla a zaměřit se postupně na jednu po druhé. Přibližně polovinu mikroplastů vdechneme, další půlku si rozděluje pití, jídlo a vstup pokožkou.
I to, co dýcháte, můžete ovlivnit. Městský prach není ideál, ale ani vesnice není zárukou čistoty. Při výběru lokality pro své bydlení – svůj život, vybírejte místo, které je co nejdále od spalovny odpadů, spalovací elektrárny, chemické výroby, ale i recyklačních center (neplést s re-use centry). Velký význam má vzdálenost od dopravních tepen, silniční doprava uvolňuje mikroplasty nejen do vzduchu, ale i do půdy a vody, tím „zabijete“ více much jednou ranou.
Leckdy ale s vnějšími podmínkami nic neuděláme. Už máte místo bydlení hotové a stěhování není na pořadu dne. Nezoufejte, i tak se můžete vyhnout mnoha mikroplastovým zdrojům, které znečišťují váš domov uvnitř. Doma totiž trávíte většinu času a odstranění domácích mikroplastových zdrojů je tedy důležitější než okolní podmínky. Vzduch v domácnostech (i kancelářích) má mnohonásobněvyšší koncentrace mikroplastů než městský vzduch.
Zaměřte se na veškeré textilie, vše, co používáte v kuchyni za pomocníky, co nosíte na sobě a z čeho pijete. Pro účel odhalení mikroplastových zdrojů u vás doma jsem připravila Checklist domácích mikroplastových zdrojů, který si stáhněte ZDE zdarma.
Šok po narození aneb mikroplasty v mateřském mléce a dětské kosmetice.
Po narození se u dítěte rozšiřuje příjem mikroplastů z jediného zdroje (tělo matky) na 3 zdroje – vzduch, který dýchá, jídlo a pití, které tráví a krémy a různé jiné prostředky pronikající pokožkou. Každý z těchto zdrojů vyžaduje jiný typ prevence a má vliv na jiné zdravotní problémy.
Jaký je rozdíl ve vlivu mikroplastů u dětí a dospělých?
Proč jsou děti náchylnější? Riziko expozice toxinům z prostředí je u dětí vyšší ve srovnání s dospělými kvůli většímu příjmu vzduchu, potravy a tekutin v poměru k tělesné hmotnosti, lezoucímu chování a nízkému vzrůstu. U dětí se teprve vyvíjí obranyschopnost, navíc mají děti méně vyvinutou ochrannou vrstvu kůže, takže jsou méně chráněni před vstupem mikroplastů pokožkou. Nejdůležitější zdroje pro kožní příjem je materiál oblečení a složení kosmetiky. Jde hlavně o produkty na denní bázi – zde je nesporný význam přírodní kosmetiky bez ropných látek ideálně prodávané ve skle.
Pojďme si ty jednotlivé cesty rozebrat:
Mikroplasty v mateřském mléce
Světová zdravotnická organizace (WHO) důrazně doporučuje výhradní kojení během prvních 6 měsíců života kojence. Právě mateřské mléko je zdrojem mikroplastů a to v hodnotách od 0.1 do 28 částic na gram mateřského mléka. Ukazuje se, že na množství mikroplastů má přímý vliv typ stravování. Podobně jako v těhotenství, i zde hrají negativní roli mořské ryby. Z jedné studie vyplývá, že kojící matky z rybářských komunit s vysokým příjmem mořských ryb měly 5 x větší množství částic mikroplastů (28 částic oproti 5,4 částic v gramu mateřského mléka) v mateřském mléce než matky, které mořské ryby nejedly (Nadarasan a kol. 2025).
Ukládání mateřského mléka do sáčků a lahví zvyšuje množství mikroplastů v mléce. Ani jednorázové použití nezabrání uvolnění mikroplastů do mléka, materiál sáčku (PE, LDPE) nemá zásadní vliv na množství uvolněných mikroplastů. Proto minimalizujte manipulaci s mateřským mlékem, kojení z prsu je z pohledu mikroplastů bezpečnější než z lahvičky.
Umělá strava také osahuje mikroplasty
Začínáte pochybovat o kojení? Umělá strava na tom není o nic lépe. Samotné umělé mléko obsahuje mikroplasty a další přidává typ balení, ve kterém mléko je. Překvapily mě výsledky srovnávající jako zdroj mléka biofarmy a konvenční farmy, přičemž bych čekala, že biomléko bude mít nižší množství mikroplastů. Studie ukazují opak, bio mléko obsahovalo nejvyšší koncentraci mikroplastů (21 částic na litr oproti 12 u pasterovaného mléka z konvenčního chovu). Mnohem větší množství mikroplastů než se uvolní z obalu, nebo než bylo v mléce se do těla miminek dostane z kojeneckých lahví.
Nejčastějším materiálem kojeneckých lahví je polypropylen. Irská studie zabývající se denním příjmem mikroplastů z kojeneckých lahví uvádí denní expozici miminek polypropylenových mikroplastů v hodnotách od 14 000 do 4,5 miliónu částic. Ten rozptyl je podle regionu daný výrobci lahví a v Evropě se pohybuje v hodnotách jednotky miliónů částic na miminko za den (Li a kol. 2020). Ano, čtete správně. Bohužel.
Vyvařujete plastové dětské lahvičky? Pak přidáváte svému miminku do pití ještě více mikroplastů
Důležitá je i manipulace s kojeneckou lahví. 5 studií kojeneckých lahví ukázalo, že množství mikroplastů roste s počtem otevření a zavření, s vyšší teplotou ohřevu/ vyvařování a ohřívání v mikrovlnné troubě. Ohřev na 90 °C vykazoval u různých typů lahví dvojnásobné množství mikroplastů než ohřev na 40 °C. Opakovaný ohřev dokonce trojnásobné. Záleží i na typu vody, kterou použijete na přípravu. Nejnižší množství mikroplastů obsahovala voda kohoutková (ve srovnání s plastovou i skleněnou balenou vodou). Dalším zdrojem jsou i latexové a silikonové dudlíky.
Problematické jsou i různé příměsi, například BPA, které je sice v Eu pro kojencké láhve zakázáno, ale analýzy ukazují, že některé lahve ještě stále obsahují reziduální množství BPA, které navíc po opakovaném čištění a sterilizaci stoupá (Mišťanová a kol. 2024).
Pokožkou mohou pronikat částice z kosmetických obalů a oblečení
Pro minimalizaci příjmu pokožkou lze doporučit 2 typy opatření.
1. Kontakt s pokožkou jen přírodních materiálů v bio kvalitě
2. Dětské kosmetické přípravky (krémy, masti, oleje apod.) používat jen ve skleněných obalech. Tipy na kosmetické značky s přírodní kosmetikou najdete v katalogu Rozmanitost české přírodní kosmetiky.
Nošení oblečení z přírodních materiálů (ideálně v biokvalitě a bez barviv) je celkem běžné, mnohem více chyb vidím v dalším vybavení (plenky s obsahem plastů, dečky z mikrovlákna a hlavně hračky z různých typů plastů. Zde je na místě zvýšená opatrnost s čímkoliv, co si strká dítě do úst (takže všechno kolem něj). Cucáním plastových věcí dochází i k příjmu mikroplastů slinami, často ze sliznice rovnou do krve. To, že je na hračce napsáno, že neobsahuje BPA není dostatečné. Evropské normy jdou sice správným směrem, ale ještě zdaleka nedosáhly takového stupně bezpečnosti, aby bylo možné se spolehnou pouze na to, že se k vám plastový výrobek uvolňující toxické látky ani nedostane. Dostane. Je na vás, zda si ho koupíte a dáte dítěti. Navíc na uvolňování mikroplastů jako takových norma není, ta je jen na chemickou toxicitu, nikoliv na fyzikální. Rozdíl a podrobnosti vysvětluji více v online výzvě Detox domova.
Jak ovlivnit, co dítě vdechuje?
Kromě již zmíněné volby čisté lokality pro život je pro dítě klíčové, jakými materiály je obklopeno. V tomto pohledu je potřeba jít dál než jen, co přichází do přímého kontaktu s pokožkou (i když i to je pro vdechování důležité). Mám na mysli zejména materiál kočárku, které jsou často polyesterové s polyuretanovým zátěrem (tedy plast na plastu) a materiál jeho blízkého okolí doma – postýlka, nebesa, houpátko, židlička, koberec a další textilie v bytě! O tom z jakých částí se skládá prach v domácnosti a jak ho ovlivňuje složení vnitřních textílií mám video v online výzvě Detox domova.
Konkrétní doporučení pro odhalení a nahrazení mikroplastových zdrojů u vás doma
Už je vám jasné, že se nejedná o kosmetické změny.
Když si uvědomíte, jak moc jsme se obklopili mikroplastovými zdroji, tak z toho můžete být docela smutní. Znám reakce posluchačů ze svých přednášek o mikroplastech…
Nevěšte hlavu i sebevětší úkol lze zvládnout, když si ho člověk rozdělí na menší (lépe představitelné a zvládnutelné) části.
Stovky konkrétních doporučení pro celou vaši domácnost jsem zpracovala v online kurzu, který vám ušetří hledání, čas i peníze za výrobky, které jsou zdraví škodlivé. Tento ucelený nenahraditelný pomocník v odstraňování mikroplastových zdrojů domácnosti jsem nazvala Očista domova od mikroplastů. provede vás proměnou místnost po místnosti během 3 měsíců. Postupně, krok za krokem. Bez zahlcení!
Ukáže vám na zdroje mikroplastů u vás doma a čím je konkrétně nahradit. V online kurzu, který jeho první účastnice nazvala „mým nejlepším kurzem získáte přehled možností s odkazy na výrobce netoxických alternativ, které vám vyhledávače ani Ai nenabídnou.
Budete trávit čas nekonečným hledáním stovek řešení? Nebo si necháte poradit od někoho, kdo už změnou prošel a zná vychytávky, které jinde nenajdete? U vás doma si množství mikroplastů určujete vy. Dle množství opatření, které v rámci online kurzu přijmete, snížíte příjem mikroplastů o polovinu až o 95 % (vypitých, snědených i nadýchaných doma).
WASTEmANKA
Doktorka přírodních věd, certifikovaná ambasadorka Zdrané domácnosti a Klimatického paktu EU.
Matka 3 dětí, testerka receptů zero waste kosmetiky a drogerie už více než 15 let.
Autorka online kurzu, který promění jakoukoliv domácnost v udržitelnou – Očista domova 🙂
„Ukazuji lidem cestu k udržitelnějšímu způsobu života bez nadbytečných odpadů, které by tu po nás zůstaly tisíce let. Způsobu, který zlepšuje životní prostředí každého z nás.“
Chcete o mně vědět více? Můj příběh se dočtete zde >>
FAQ:
Mikroplasty se dostávají do těla miminek už v prenatálním stádiu skrze placentu, kam pronikají z těla matky. Množství mikroplastů závisí na životním stylu matky, zejména na její stravě a expozici mikroplastům v domácnosti.
Děti jsou náchylnější kvůli většímu příjmu vzduchu, potravy a tekutin v poměru k tělesné hmotnosti, lezoucímu chování a nízkému vzrůstu. Mají také méně vyvinutou obranyschopnost a ochrannou vrstvu kůže, což usnadňuje průnik mikroplastů.
Ano, mateřské mléko obsahuje mikroplasty. Nicméně, Světová zdravotnická organizace (WHO) stále důrazně doporučuje výhradní kojení kvůli jeho nesporným zdravotním přínosům. Důležité je zaměřit se na snížení příjmu mikroplastů u kojící matky.
Ano, umělá strava obsahuje mikroplasty, a to i bio mléko, u kterého studie dokonce ukázaly vyšší koncentraci mikroplastů než u konvenčního mléka. Důležité je i balení a způsob přípravy, například ohřívání v plastových lahvích.
Ano, výzkumy naznačují, že environmentální toxiny, včetně mikroplastů, mohou ovlivnit vývoj plodu a souviset s vyšší novorozeneckou úmrtností, nižším Apgar skóre a předčasnými porody. Dlouhodobé dopady jsou stále předmětem výzkumu.
ZDROJE:
Fournier S.B. Nanopolystyrene translocation and fetal deposition after acute lung exposure during late-stage pregnancy. Part Fibre Toxicol. 2020;17(1):55. doi: 10.1186/s12989-020-00385-9.
Li,D., Y Shi, L Yang, L Xiao, DK Kehoe, YK Gun’ko, JJ Boland, JJ Wang: Microplastic release from the degradation of polypropylene feeding bottles during infant formula preparation, Nature food, 2020
Mišľanová, C., Valachovičová, M. a Slezáková, Z. An Overview of the Possible Exposure of Infants to Microplastics, 2024, Life 14, doi: 10.3390/life14030371
Nadarasan S, Phuna ZX, Zaman R, Tan CK, Bustami NA, Bin Ho Y, Kosasih SJ, Tan ESS. Microplastics and child health: A scoping review of prenatal and early-life exposure routes and potential health risks. Toxicol Rep. 2025 Oct 14;15:102143. doi: 10.1016/j.toxrep.2025.102143. PMID: 41146921; PMCID: PMC12554039.
Xue J., et al. Microplastics in maternal amniotic fluid and their associations with gestational age. Sci. Total Environ. 2024;920 doi: 10.1016/j.scitotenv.2024.171044.
Zhang M., et al. Microplastic exposure in daily life and the risk of pregnancy-induced hypertension: a study on the association between environmental pollutants and maternal-fetal health outcomes. J. Hazard. Mater. 2025;494 doi: 10.1016/j.jhazmat.2025.138654.
Článek byl celý napsán autorkou, po dokončení článku bylo použito Ai kvůli vyhledávačům.
Ai doporučil nadpis, autorka upravila některé nadpisy a vygenerovala FQA. Díky těmto úpravám bude článek pro vyhledávače srozumitelnější a dostane se tak k více lidem. Ai autorka nepoužívá na denní bázi, ale pro finalizaci blogového článku ji přijde jako vhodné řešení.
