Začíná 3. týden zpřísněných vládních opatření, Čísla prakticky neklesají a já se sama sebe ptám, co vláda omezí dál?

Už přistoupila na velmi silné omezení pohybu osob. A co je další krok? Ještě silnější omezení osob? Třeba, aby lidé nesměli vycházet z domů – totální lockdown?

No – to by tedy bylo… 🙁 ale to by museli zakázat i popeláře! Popeláři přece propojují jednotlivé domy, jezdí každý den ve všech městech!

Ne, nechci opravdu nikoho strašit, je to výplod mé fantasie. Ale zkuste si, spíše pro zábavu, se mnou představit, jaké by to bylo, kdyby přestali jezdit popeláři – třeba pro začátek na 1 týden.

Když vidím odpadky z našeho domu za jeden víkend (viz foto), tak za týden by byla naše odpadová místnost narvaná k prasknutí. Nikdo by nechtěl chodit po chodbách plných odpadků, takže by si lidé museli své odpadky nechávat doma.

Směsný a papírový odpad z jedné adresy v centru Prahy, ještě plný kontejner plastů a to vše nahromaděno od pátku do neděle. Třídíme i sklo, bioodpad a nápojové kartony, ty jsou v menších popelnicích a naplní se méně často.

Za týden by jich byla plná hromada, která by začala zapáchat, téci a kdo ví co ještě…asi by se velmi rychle naplnily balkóny. No jo, ale co když by popeláři nejezdili 3 týdny! Ne to nejde, to je nepředstavitelné!!!! To zhoršení hygienických podmínek, pálení plastů v kamnech, přemnožení krys, to se vracíme do středověku? Ne nebojte, bylo by to jiné, takové více plastové 😉

Napadlo Vás někdy, co dělají s odpady v rozvojových zemích, kde popeláři nejezdí? Mě moc ne, až do doby než jsem byla na semináři Pavly Wernerové, autorky knihy Konec doby odpadové. Pavla líčila velmi barvitě, jak je v Indonésii zvykem si jednou za čas udělat před domem z nahromaděných odpadků „táborák“.

Tato zkušenost prý „otevřela její oči“ a začala si více uvědomovat to množství odpadů, které lidi vyprodukují a hlavně to, že u nás jakmile odpadky opustí domov, tak jakoby jejich osud přestal být náš problém. Vlastně jakoby žádný problém ani nebyl, vždyť nám to tu pěkně funguje…

Vrátím se k našemu domu 3 týdny bez odpadků. Myslím, že právě taková zkušenost by byla ten pravý otevírač očí. Jak se říká: „Všechno špatné je k něčemu dobré“. Kdyby lidi viděli kolik odpadků jsou schopni vyprodukovat svým pohodlným konzumním způsobem života, tak by si uvědomili, že to je problém. V ideálním případě by začali hledat cestu, jak ten problém vyřešit.

To by bylo… 🙂

Ještě si tak představuji, co by se stalo v rodině, která si tyto problémy již uvědomila dříve a učinila opatření omezující odpad? Nestalo by se prakticky nic – bioodpad by dál kompostovali, množství odpadního papíru a plastů by sice asi přetékalo v jejich malých koších, ale nic by nezapáchalo. A jejich směsný odpad? No tam toho už moc není, za 3 týdny by se jim třeba naplnil koš, možná by tam měli nějaké kosti, tedy pokud nejsou vegetariáni…

A co Vy? Co myslíte, že by se stalo, kdyby 3 týdny nejezdili popeláři u Vás?

WASTEmANKA

Autorka eBooků: Jak se stát MISTREM ve třídění odpadu

50+1 možností, kam vyhazovat BIOODPAD

Ukazuji lidem cestu k udržitelnějšímu způsobu života bez nadbytečných odpadů, které by tu po nás zůstaly tisíce let. Způsobu, který zlepšuje životní prostředí každého z nás.

Chcete o mně vědět více? Můj příběh se dočtete zde >>